8. kapitola - Svatba
8. kapitola - Svatba
Tři hodiny po poledni, Ron, Fred a George stáli před velkou bílou markýzou,
očekávající příjezd svatebních hostů. Harry si vzal láhev Mnoholičného lektvaru
a připomínal tak černovlasého mudlu z místní vesnice Vydrník Svatého Drába,
kterému ukradl Fred vlasy pomocí přivolávacího kouzla. Plán byl představit
Harryho jako „bratrance Barryho“ a důvěřovat, že velké množství Weasleyovských
příbuzných ho skryje.
Všichni čtyři drželi zasedací pořádek a tak pomáhali usadit ostatní příchozí na
jejich místa. Zástup bíle oděných číšníků dorazil o hodinu později spolu s
kapelou v zlatých hábitech a všichni tito kouzelníci seděli nedaleko pod
stromem.
Harry viděl bledý dým z dýmky vycházející z tohoto hloučku. Za Harrrym, vchod
pod markýzou odhaloval řady a řady křehkých zlatých stoliček umístěných po obou
stranách dlouhého purpurového koberce. Podpůrné sloupy byly ověnčeny bílými a
zlatými květy.
Fred a George umístili obrovský shluk zlatých nafukovacích balónků, kde se za
chvíli měly stát Bill a Fleur manžely. Krom markýzy se lenivě vznášeli nad
trávníkem a živým plotem motýly a včely. Harry se cítil trochu nepříjemně.
Mudlovský chlapec, jehož podobu na sebe Harry musel vzít, byl o něco tlustější
než on sám a tak mu bylo jeho oblečení těsnější a v záři tohoto letního dne mu
v něm bylo velmi teplo.
„Až se já budu ženit"“ pravil George upravující si límec svého obleku,
„Tak se nebudu obtěžovat s žádnými takovými nesmysly. Budete si moci obléct co
budete chtít a když mamka bude mít námitky tak na ní uvalím „BODY BIRD CURSE“.
„"Nebyla příliš zlá dnes ráno, uvažujíc „řekl George,“ když plakala kvůli
tomu, že tu nebude Percy, ale kdo ho tu chce. No proboha, dejte se do pořádku,
už jdou.“
Pestrobarevné postavy se začaly objevovat jedna po druhé na okraji zahrady. Za
několik minut se zformovalo procesí, které se začínalo přes zahradu směrem k
markýze.Exotické rostliny a začarovaní ptáci se vesele třepotali na
čarodějnických kloboucích, drahé kameny třpytící se na kravatách, dav začínal
být hlučnější a hlučnější až přehlušil zvuk včel, jak se přibližoval ke stanu.
„Perfektní, myslím, že jsem viděl několik víl“ pravil George, natahující krk,
aby lépe viděl.
„Budou potřebovat pomoci porozumět našim anglickým zvykům, postarám se o ně …“.
„"Né tak rychle“ řekl Fred a rozběhl se k francouzským čarodějnicím
středního věku, aby je doprovodil dovnitř. George je také opustil a připojil se
k jiným čarodějnicím postaršího věku.
Ron převzal starost nad kolegou pana Weasleyho Parkynse a Harry dostal na
starost starší nahluchlý čarodějnický pár.
„Harry“ ozval se známý hlas, když se vracel opět od markýzy a našel Tonksovou a
Lupina, kteří postávali na začátku řady. Pro tuto příležitost si Tonksová
vybrala blond vlasy.“Artur nám povídal, že si ten s kučeravými vlasy, je nám
líto minulé noci“ šeptla, když je Harry vedl uličkou.
„Ministerstvo začalo být velmi anti-vlkodlačské a tak jsme si mysleli, že by
naše přítomnost neudělala nic dobrého“.
„To je v pořádku, chápu to“ řekl Harry, hovoříc víc k Lupinovi než k Tonksové.
Lupin mu věnoval úsměv, ale Harry viděl, že když se otočil, jeho výraz se znovu
zachmuřil.
Nerozuměl tomu, neboť nebyl čas. Hagrid totiž nepochopil Georgův vtip, aby si
sedl na kouzlem zvětšenou a posilněnou stoličku a ta, na kterou si sedl se
proměnila na zlatou hromadu třísek. Pan Weasley hned napravil škodu a Hagrid se
všem kdo ho byl ochotný poslouchat začal ospravedlňovat.
Harry přecházel znovu na začátek řady, když šel proti němu Ron a jeho pohled se
střetl s nejvýrazněji vypadajícím kouzelníkem jakého kdy viděl. Trochu šilhavý,
s bílými vlasy podobajícími se cukrové vatě a sahajících k ramenům. Oděný v
modrožlutém hábitu a s kloboukem jehož střapec mu visel před nosem.
„Xenofílius Láskorád“ řekl a podával Harrymu ruku.
„Moje dcera a já žijeme jen za kopcem a od Weasleyů je moc milé, že nás na tuto
významnou událost pozvali. Předpokládám, že se znáte s mojí dcerou Lenkou?“
dodal směrem k Ronovi.
„Ano, je tu s Vámi??“ zeptal se Ron.
„Zdržela se ve Vaší okouzlující zahradě, aby se pozdravila s trpaslíky, jaká to
slavná zamořenost. Jen málo kouzelníku ví, kolik se může naučit od těchto
moudrých tvorečků, jejichž pravé jméno je Gurnumbuli Gardensi.“¨
„Naši poznají několik málo nadávek“ odvětil Ron. „Myslím, že je to naučil Fred
s Georgem. Harry pozoroval bandu kouzelníků, kteří si povídali u Markýzi, když
se k nim přiřítila Lenka.
"Ahoj Harry!" pozdravila Lenka.
„Eh, jmenuji se Barry," řekl z míry vyvedený Harry.
„Oh, to jsi si změnil též," zeptala se ho bystře Lenka.
„Jak si mě poznala?“
„To jen tvé vyjadřování, víš“ odvětila.
Stejně jako její otec měla na sobě zářivě žlutý hábit, který doplnila velkou
slunečnicí ve vlasech. Ale, když jste se pohledem dostali přes ten zářivý jas,
vypadala velmi příjemně. Zvláště když neměla žádné ředkvičky zavěšené v uších.
Xenofílius, který byl zabrán do konverzace se známými a rozhovoru mezi Harrym a
Lenkou si vůbec nepovšiml. Lenka k němu přistoupila a strčila mu před hlavu
prst.
„Podívej se Tatí, jeden trpaslík mě hryzl.
„Úžasné, trpasličí sliny jsou velmi prospěšné“ pravil pan Láskorád uchopující
Lenky roztažené prsty a pozorující malé zakulacené rány.
„Lenko, zlatíčko, když dnes budeš cítit jakýkoliv vzrůstající talent – možno
také neočekávané nutkání zpívat opery a nebo recitovat Mermish – nepotlačuj ho.
Můžeš být obdarované Gernumbůlií.“
Ron myslící si naprosto přesný opak si hlasitě odfrkl.
„Ron se může smát“ řekla Lenka pokojně „ale můj otec se velmi zaobírá výzkumem
trpasličí magie.“
„Skutečně?“ zeptal se Harry, který se rozhodl už mnohem dříve nevyjadřovat se k
podivným výzkumům Lenčiny otce.
„Skutečně na to kousnutí něco nechceš?“
„Oh, to je v pořádku“ pověděla mu Lenka, cucající si svůj prst se zasněným
výrazem a pozorující Harryho od hlavy k patě.
“Vypadáš elegantně, říkala jsem tatínkovi, že většina lidí bude mít
pravděpodobně oblečené obleky, ale tatínek říká, že na svatbu patří pestré
barvy, kvůli štěstí, víš?“
Když se poohlédla po svém otci objevil se Ron s postarší dámou zavěšenou na
jeho rameni. Její zobákovitý nos, červeno namalované oči a růžově namalovaný
klobouk, jí dodávaly vzhled ošklivě namalovaného plameňáka.
……“ a tvoje vlasy jsou předlouhé Ronalde, na moment jsem si myslela, že jsi
sestřenka Ginerva. Při Merinově bradě, co to má na sobě Xenofílius Láskorád?
Vypadá jako omeleta. A ty si kdo? Vyštěkla na Harryho.
„Eh, teto Muriel tohle je bratranec Barry.“
„Další Weasley? Rozšiřujete se jako trpaslíci. A je tu někde Harry Potter??
Doufala jsem, že mě s ním seznámíš. Říkal jsi, že je to tvůj kamarád, nebo jsi
se jen vychloubal?“
„…ne…on víš nemohl přijít no…“
„Hmm, omluvil se?? Vypadá také tak pohublý jako v Denním věštci? Právě jsem
byla instruovat , jak má nevěsta nosit můj diadém, je v mém rodu několik
staletí a je to skřetí práce.“ Křikla na Harryho.
"Nádherné děvče, ale je to stále Francouzka. Tak, Rone, najdi mi dobré
místo. Mám už sto sedm let a neměla bych dlouho stát.“
Ron a Harry si vyměnili velmi významné pohledy jako se míhali a na jistý čas se
neviděli. Když se poté střetli ve vchodě, Harry ukázal místa téměř tuctu
hostům. Markíza byla téměř plná a poprvé nebyla venku žádná řada.
„Noční můra Muriel,“ prohlásil Ron, mnoucí si rameno. „Chodívala k nám na
Vánoce každý rok, teda až se díky Bohu neurazila, když jí Fred a George
podstrčili během večera bombu hnojůvku pod židli. Otec stále tvrdil, že nás
vydědí.“
„Wow,“ dodal, mrkající rychleji než se Hermiona vydala směrem k nim. „Vypadáš
úžasně!“
„Vždy překvapený,“ řekla Hermiona skrz úsměv. Měla oblečenou vzdušnou, orgovánovú
róbu a střevíčky na vysokých podpatcích; její vlasy byly hladké a lesklé.
„Tvoje „úžasná“ teta Muriel ale nesouhlasí. Potkala jsem jí na schodech když
dávala Fleur diadém. Řekla: ‚Oh, toto je ta od mudlů?‘ a potom ‚zlá postava a
kostnaté členky.‘“
„Neber si to osobně, je hrubá na každého.“ odvětil Ron
„Probíráte Muriel?“ zeptal se George, opouštíc markízu spolu s Fredom. „Právě
mi řekla, že mi odstávají uši. Stará potvora. Škoda, že s ní není strýc Bilius,
byl pravým výsměchem svateb.“
„To je ten, který uviděl Smrtonoše a do dvacetičtyř hodin zemřel?“ zeptala sa
Hermiona
„No, ano. Ke konci byl už vážne trochu divný.“ připustil George
„Ale předtím než se zbláznil býval vždy tělem a duší všech zábav,“ řekl Fred.
„Vždy vypil flašku ohnivé whisky, potom vyskočil na tanečný parket, zdvihl si
hábit a začal si vytahovat kytice květů z ... “
„Tak to zní opravdu okouzlujíce,“ prohlásila Hermiona, když se Harry zadusil
smíchem.
„Z nějakého důvodu se nikdy neoženil,“ řekl Ron.
„Překvapuješ mě,“ odpověděla mu Hermiona.
Všichni se smáli tak hodně, že nikdo z nich nezpozoroval posledního příchozího,
tmavovlasého mladého muže s velkým zahnutým nosem a širokými černým obočím,
nepozdravil Rona a s očima upřenýma na Hermionu neřekl, „Vypadáš úžasně.“
„Viktor!“ vykřikla a pustila svůj malý batoh, který způsobil podstatně větší
hluk než se od jeho velikosti očekávalo. Když se zpamatovala, stydíc se zdvihla
ho a řekla, „Nevěděla jsem, že si byl – je perfektní Tě vidiet – jak se máš?“
Ronovo uši nabyly tmavočervenou barvu. Potom jak shlédl Krumovo přivítání
nevěříc vlastním očím se trochu nahlas zeptal „Jak jsi se sem dostal?“
„Fleur mě pozvala,“ řekl Krum nadzvihujíc obočí.
Harry, který neměl nic proti Krumovi si s ním potřásl rukou, a uznal že by bylo
vhodné odvést Kruma z Ronovo blízkosti se mu nabídl, že ho odvede k jeho místu.
„Tvůj přítel není rád, že mě vidí,“ řekl Krum když vstoupili do teď už plné
markízy. „Anebo je to příbuzný?“ dodal dívajíc sa na Harryho s červenými
vlnitými vlasy.
„Bratranec,“ zamumlal Harry ale Krum ve skutečnosti neposlouchal. Jeho vzhled
způsoboval vzrušení, téměř stejné jako víly: Vždyť, byl slavný hráč Famfrpálu.
Dokud lidé stále natahovaly krky, aby ho lépe viděli, Ron, Hermiona, Fred a
George si pospíšily dolů uličkou.
„Čas usadit se,“ řekl Fred Harrymu „nebo nás nevěsta předběhne.“
Harry, Ron a Hermiona se usadili v druhé řade hneď za Fredem a Georgem.
Hermiona se červenala a Ronovy uši byly stále rudé. Za pár okamžiků zamumlal
Harrymu, „Viděl si jak mu narostla ta mala hloupá bradka?“
Pocit nervozity naplnil stan, mumlání občas přerušoval vzrušený smích. Pan a
paní Weasleyovi stáli na začátku uličky usmívajíc se a mávajíc příbuzným; paní
Weasleyová měla oblečeny nové šaty ametystové barvy s podobným kloboukem.
O okamžik později vstoupili Bill a Charlie do přední části markízy, oba v
oblecích s velkými bílymi růžemi v knoflíkových dírkách. Fred zahvízdal a
odpovědí mu byl chichot ze strany víl. Potom celý stan ztichl až na hudbu která
vycházela z toho, co se zdálo být zlatými balóny.
„Ooooch!“ vzdechla Hermiona, otáčejíc se na svém sedadle a hledíc ke vchodu.
Velký kolektivní vzdych vydaný shromažděnými čarodějnicemi a čarodeji když pan
Delacour a Fleur šli nahoru uličkou, Fleur se vznášela, pan Delacour
nadskakoval a zářil. Fleur měla oblečené veľmi jednoduché bílé šaty, které
jakoby vyzařovaly sílu stříbrně zářit. Pokavaď její oslnivost obyčejně
potlačovala každého jiného při porovnaní, dnes její krása každého převyšovala.
Ginny a Gabrielle, obě měly oblečené zlaté šaty, vypadaly ješte krásněji než
obvykle a když Fleur šla pro něj, Bill vypadal jakoby se nikdy nestřetl s
Fenrirem Šedohřbetem.
"Dámy a pánové," řekl trochu monotónní hlas a s drobným šokem, Harry
poznal toho stejného malého čaroděje, který řečnil i na Brumbálově pohřbu, a
teď stál před Billem a Fleur.
"Shromáždili jsme se tu, aby jsme oslavili svazek dvou věrných duší…"
"Ano, můj diadém to celé zkrášluje," řekla tetička Muriel raději
šeptajíc. "Ale musím říct, že Ginevřiny šaty jsou příliš krátké."
Ginny se rozhlédla kolem, ušklíbla se a mrkla na Harryho, když se opět začala
dívat dopředu. Harryho mysl putovala daleko z markízy, zpět do odpolední
strávených osamotě s Ginny v osamělých částech školy. Zdálo se to být tak
vzdálené; zdáli sa být příliš dobré na to, aby to byla pravda, jakoby kradl
jasné hodiny ze života normální osoby, osoba bez jizvy ve tvaru blesku na čele
.... .
"Bereš si Ty, Williame Arthure Fleur Isabelle ... ?"
V přední řade, paní Weasleyová a madame Delacour obě pokojně vzlykaly do
kapesníků. Troubení zezadu markízy každému oznámlo, že Hagrid vytáhl jeden ze
svých kapesníků o velikosti stanu. Hermiona se otočila a zahleděla se na
Harryho; její oči byly plné slz.
"…tak Vás prohlašuji za muže a ženu, dokud vás smrt nerozdělí."
Vlasatý čaroděj mávl rukou vysoko nad hlavami Billa a Fleur a déšť stříbrných
hvězd padal spirálovitě na postavy v objetí. Když Fred a George začali tleskat,
zlaté balóny nad hlavou pukaly. Hrdličky a malé zlaté zvonečky létaly a
vznášely se okolo nich, zpívajíc své písně a zvonkohru k hluku.
"Dámy a pánové!" zvolal ten vlasatý čaroděj. "Povstaňte
prosím!"
Všichni povstali, teta Muriel však slyšitelně reptala; on však opět mávl svou
hůlkou. Útesy na kterých seděli elegantně vystoupili do vzduchu zatímco plátno
stanu zmizelo, takže stáli u přístřešku ze zlatých sĺoupů, se vznešeným
pohledem na sady zalité sluncem a okolní krajinu. Hned poté, kaluž tekutého
zlata se začala roztahovat od středu stanu a vytvořila tak lesklý taneční
parket; vznášející se židle se samy uspořádaly okolo malých, bíle potáhnutých
stolů, které se úhledně snesly zpět na zem a zlatě oděná skupina vystoupila na
pódium.
"Príma," řekl Ron odebírajíc se když se číšníci objevili na všech
stranách, nesouc stříbrné číše dýňového džusu, máslového ležáku, ohnivé whisky,
jiní zase vratké kopy ovocných dortů a sendvičů.
"Měli by jsme jít a poblahopřát jim!" prohlásila Hermiona, stojíce na
špičkách, aby viděla místo kde Bill a Fleur se ztráceli mezi zástupem
gratulantů.
"Budeme mít čas později," pokrčil rameny Ron, dřímajíc tři máslové
ležáky z předchozího podnosu a jedno hned podal Harrymu. "Hermiono, pojď
už, musíme si najít stůl …. Není tam! Někde blízko Muriel -"
Ron je vedl krížem přez prázdný taneční parket, dívajíc se napravo i nalevo;
Harry jasně cítil, že pozorně sledoval Kruma. Když dosáhli druhé strany
markízy, většina stolů už byla obsazená: Prázdný byl jen ten, kde seděla
osamělá Lenka.
"Můžeme se připojit?" zeptal se Ron.
"Ach ano,"odvětila šťastně."Otec právě šel odevzdat Billovi a
Fleur náš dar."
"Co je to, doživotní zásoby lichokořenu?"zeptal se Ron.
Hermiona ho chtěla kopnout pod stolem, ale místo Rona trefila Harryho.Tomu
vyhrkly slzy bolesti a na pár okamžiků ztratil ponětí o čem se baví.
Kapela začala hrát a Bill a Fleur začali za velkého potlesku tancovat na
parketu, po chvíli se přidali pan Weasley a madame Delacour, následováni paní
Weaslyovou a Fleuřiným otcem.
"Mám ráda tuhle píseň, řekla Lenka, kývajíce se v rytmu valčíku a po pár
sekundách vstala a odplachtila se na parket, tam se objevovala a mizela, celkem
sama se zavřenýma očima a vlnícími se rukami.
"Je dobrá, že ?" řekl Ron obdivně."Vždy dobrá."
Ale jeho úsměv se najednou vytratil: Viktor Krum se posadil na Lenčino volné
místo. Hermiona vypadala potěšeně a zároveň zmateně, ale tentokrát jí Krum
nepřišl skládat komplimenty. Se zamračeným výrazem se zeptal, "Kdo je ten
muž ve žlutém obleku?"
"Xenofilius Láskorád, je to otec naší společné přítelkyně,"odvětil
Ron. Jeho bojový tón naznačoval, že se plánuje smát Xenofiliovi napříč jasné
provokaci."Pojď si zatancovat,"dodal směrem k Hermioně.
Vypadala překvapeně, ale s potěšením vstala. Spolu zmizeli v rostoucí tlačenici
na tanečním parketu.
"Oh oni jsou spolu?" zeptal se Krum dočasně vyvedený z míry.
"Ehm, dá se to tak říci."odvětil Harry.
"A ty si?" zeptal se Krum.
"Barry Weasley"
Potřásli si rukama.
"Ty Barry- znáš dobře toto Láskoráda?"
"Ani ne, poznal jsem ho až dnes. Proč?"
Krum se zamračil na svým drinkem, sledujíc Xenofilia, který se na druhé straně
parketu bavil s více kouzelníky.
"Protože,"pověděl Krum."Jestli on není Fleuřin host tak ho teď a
tady praštím za nošení toho ohavného symbolu na jeho hrudi."
"Symbolu?"řekl Harry, dívajíce se na Xenofilia taky. Zvláštně
trojúhelníkové oko se lesklo na jeho hrudi."Proč , co je na něm
špatné?"
"Grindevald, to je Grindevaldův znak."
"Grindevald...ten temný mág, kterého Brumbál porazil?"
"Přesně."
Krumovy svaly na čelisti se pohybovali jako kdyby žvýkal, než řekl,
"Grindevald zabil hodně lidí,například mýho dědečka. Pochopitelně, on
nikdy nebol silný v těchto místech, říkalo se, že se bál Brumbála- a plným
právem,protože jak to s ním skončil. Ale tento"Ukázal prstem na
Xenofilia"tohle je jeho symbol, a já jsem to okamžitě poznal, Grindeval
tím stěny v Kruvalu, když tam studoval. Nějaký idiot to okopíroval do knih a na
oblečení myslíc si, že šok který to vyvolá je udělá slavnými, až do té doby než
ti z nás, kteří kvůli Grindevaldovi ztratili členy rodiny je nepoučili."
Krum hrozivě zapraskal klouby a mračil se na Xenofila. Harry byl zmatený.Zdálo
se to být neuvěřitelné a nepravděpodobné, že Lenčin otec by byl přívrženec
černé magie a nikdo jiný ve stanu se nezdál,že by rozpoznal trojúhelníkový
znak.
"Si-ehm-si si úplně jistý, že je to Grindewaldův znak?"
"Nepletu se," řekl Krum Chladně."Narážel jsem na ten znak
několik let, znám ho dobře."
"Dobře, je tu možnost," řekl Harry,"že Xenofilius nemá potuchy
co ten symbol znamená,oni Láskorodovi jsou trochu...zvláštní. Mohl ho normálně
někde najít a myslet si, že je to průřez hlavy zmuchloroha smrkáče anebo něco
takového."
"Průřez čeho?"
Dobře, ja nevím co to je, ale očividně on a jeho dcera je jdou přes prázdniny
hledat..."
Harry se necítil dobře když popisoval Lenku a jejího otce.
"To je ona,"řekl a ukázal na Lenku, která stále tancovala sama,vlníce
rukama okolo sebe a hlavou jako kdyby se pokoušela odehnat mouchu.
"Proč to dělá?"zeptal se Krum.
"Pravděpodobně se pokouší zbavit škrknů,"řekl Harry, který poznal
příznaky.
Krum neměl tušení jestli to Harry myslí vážně, nebo si z něj jen dělá srandu.
Vytáhl hůlku ze svého hábitu a hrozivě s ním poklepal po stehně, až z jeho
konce vyletěly jiskry.
"Gregorovič!" řekl Harry nahlas a Krum sebou trhl, ale Harry byl
příliš vzrušený, než aby se o to staral, paměť se mu vrátila při pohledu na
Krumovu hůlku. Olivander ji starostlivě zkoumal před Turnajem Tří Kouzelníků.
"Co s ním?"zeptal se Krum podezíravě.
"Je výrobce kouzelnických hůlek!"
"Já vím", řekl Krum.
"Vyrobil tvou hůlku!To je na co jsem myslel-Famfrpál-"
Krum vypadal být čím dál tím více podezíravý.
"Jak víš ,odkud je moje hůlka?"
"Jáá...někde sem to četl, myslím,"řekl Harry."Ve fanouškovském
časopise," divoce improvizoval a Krum se utišoval.
"Nevzpomínám si, že bych se někde s fanoušky bavil o mojí hůlce,"
řekl.
"Tak ..eh..Kde je Gregorovič teď?"
Krum vypadal rozpačitě.
"Odešel před pár lety do důchodu. Já byl jedním z posledních, kteří
koupili Gregorovičovu hůlku. Jsou nejlepší, ale vím, že vy Brité dáváte
přednost Olivanderovi."
Harry neodpověděl. Předstíral, že sleduje tanečníky stejně jako Krum, ale
rychle přemýšlel. Na to, že Voldemort hledal slavného výrobce kouzelnických
hůlek ,nemohl Harry najít žádný důvod. Bylo jisté, že je to kvůli tomu co
Harryho hůlka udělala tu noc ,kdy se Voldemort pět zjevil. To, že proutek z
cesmínu a pera fénixe přemohla půjčená hůlka, Ollivander nepředpověděl a ani
tomu nerozuměl. Věděl by to Gregorovič? Byl opravdu lepší než Ollivander,
poznal tajemství hůlek, které Ollivander neznal?
"Tohle děvče velmi pěkně vypadá," řekl Krum a vytrhl Harryho z jeho
myšlenek.Krum ukazoval na Ginny, která se právě připojila k Lence.
"Další z tvých příbuzných?"
"Ano," řekl Harry najednou zaujatě,"a někoho hledá. Žárlivý typ,
velký chlap. Nechtěl by si se mu postavit."
Krum si odfrkl.
"Co" řekl, vyprazďňujíc pohár a opět se stavějíc na nohy,"je
člověku platné, že je mezinárodně známým hráčem Famfrpálu, když jsou všechny
pěkné děvčata zadané?"
A odešel pryč opouštejíc Harryho, vzal si sendvič od procházejícího číšníka a
pokračoval dále okolo rohu přeplněného parketu.Chtěl najít Rona a povědět mu o
Gregorovičovi, ale tancoval s Hermionovu uprostřed parketu.Harry se opřel o
jeden ze zlatých sloupů a sledoval Ginny, která teď tancovala s Fredovým a
Georgovým přítelem Lee Jordanem, smažíc se necítit se pohoršeně o slibu, který
dal Ronovi.
Nikdy předtím nebyl na svatbě, takže nemohl posoudit jak se kouzelnické svatby
liší od těch mudlovských, i když si byl jistý, že ty druhé mezahrnují dva
fénixe, kteří vzétnou v momentě když se začne krájet svatební dort, anebo
flašky šampaňského vznášející se samy od sebe na shromážděním. Jak se večer
skláněl a noční můry se začaly snášet pod klenbu, se i vznášející se lucerny
začínali rozsvěcet a zábava se stávala nevázanější.
Fred a Georgie před dlouhou chvílí zmizeli do tmy s Fleuřinými sestřenicemi;
Charlie, Hagrid, a malý čaroděj v tmavofialovém klobouku zpívali v rohu ódu
"Hrdinu Oda". Když přecházel přes zástup, aby utekl opilému Ronovu
strýci, který sa nezdál být jistý, zda Harry je nebo není jeho syn, uviděl
Harry strakatého starého čaroděje sedícího osaměle u stolu Jeho bledé šedé
vlasy mu dávali výraz starých pampeliškových hodin a na vrchu hlavy měl molama
rozežraný fez. Byl mu jaksi povědomý,po chvilce přemýšlení si Harry náhle
uvědomil, že to je Elphias Doge, člen Fénixova řádu a autor Brumbálova
nekrologu.
Harry se k němu přiblížil.
"Můžu si přisednout?"
"Samozřejmě, samozřejmě," řekl Doge; měl celkem vysoký, sípavý hlas.
Harry se k němu nahnul.
"Pane Doge, jsem Harry Potter." Doge zalapal do dechu. "Drahý
chlapče! Artur mi říkal, že jsi tu, zamaskovaný…. Jsem tak rád, taková
čest!" V záchvatu nervového potešení Doge polil Harryho sklenicí šumivé
vína.
"Přemýšlel jsem o tom, že ti napíšu," zašeptal, "po Brumbálovi…
šok… a pro Tebe, jsem si jistý …" Dogeovy drobné oči byly náhle plné slz.
"Viděl jsem nekrolog, který jste napsal pro Denního Věštce," řekl
Harry. "Já jsem si neuvědomil, že jste znal profesora Brumbála tak
dobře."
"Tak jako každý jiný," řekl Doge suše si oči kapesníkem. "Určite
jsem ho znal nejdéle, teda když nepočítáte Aberfortha – a zdá se, že ho lidé
nějak nepočítají." "Když už hovoříme o Dením Věštci… nevím zda jste
viděl, pane Dóží - ?"
"Ach, prosím, říkej mi Elphias, milý chlapče."
"Elphiasi, nevím jestli jste viděli rozhovor Rity Holoubkové o
Brumbálovi?"Dogeovu tvář zaplavila rozhněvaná bavba.
"Ach ano, Harry, viděl jsem to. Ta ženská,, je příšerné sní o něčem
hovořit, stydím se za to, že sem se stal natolik hrubým, a zatáhl jsem do toho
pstruhy a jak si viděl, tak se to v kletbách vzneslo nad můj zdravý
rozum."
"V tom interview," pokračoval Harry , "Rita Holoubková
naznačila, že profesor Brumbál se zaobíral l černou magií, když byl mladý
."
"Nevěř ani slovu z toho!" povídal Doge okamžitě. "Ani slovu,
Harry! Ať nic neposkvrní tvoje vzpomínky na Albuse Brumbála!"
Harry se podíval do Dogeovy vážné tváře, stáhnutý bolestí a necítil se ani tak
uspokojený jako frustrovaný. Skutečně si Doge myslel, že to bylo jednoduché,
rozhodnutí si nevěřit? Nerozuměl Doge Harryho potřebě být si jistý, vědět
všechno ?
Možná Doge podezříval Harryho pocity, protože vypadal být ustaraný,
"Harry, Rita Holoubková je hrozná -" ale byl přerušený pronikavým
chychotem.
"Rita Holoubková? Ach, já ji mám ráda, vždy si ji čtu!"
Harry a Doge sa otočili a uviděli, jak tam stojí teta Muriel, chochol tancující
na vlasech a číší šumivého vína v její ruce.
"Napsala knihu o Brumbálovi, víte!"
"Ahoj, Muriel," povídá Doge, "ano, právě jsme diskutovali
-"
"Vy tam! Dejte mi vaší stoličku, mám sto sedm roků!"
Jiný červenovlasý Weasleyovský bratranec seskočil ze své stoličky a vypadal
vylekaně. Teta Muriel ji odkývala s překvapivou silou a posadila se na ni přímo
mezi Dogea a Harryho.
"Ahoj opět, Barry anebo jak se jmenuješ," povídala Harrymu, "tak
co jste si povídali o Rite Holoubkové, Elphiasi? Víte, že napsala Brumbálův
životopis? Nemůžu se dočkat, až si ho přečtu. Musím si zarezervovat objednávku
Flourisha a Blottsa!"
Doge vypadal ztrnulý a vážný, ale teta Muriel vyprázdnila svou číši a luskla
svými kostnatými prsty na procházejícího číšnika aby jí dolil. Dopřála si velký
hlt šumivého vína, odfrkla si a potom řekla:
"Nemusíš vypadat jako pár vycpaných žab!Předtím než si se stal tak vážený
a respektovaný a všechny ty nesmysly, tak byli nějaké zábavné zvěsti o
Albusovi!"
"Špatně informované očernění," řekl Doge, který opět vypadal jako
ředkvička.
"To můžete říct vy Elphiasi" chichotala se teta Muriel."Všimla
jsem si jak jste se vybruslili z nepříjemných částí v tom vašem
nekrologu!"
"Lituji, že si to myslíte," řekl Doge, stále chladnoucí."Ujišťuji
vás, že sem to psal od srdce."
"Ach, vím jste ctil Brumbála a odvážím si tvrdit, že byste si myslel jaký
byl světec i kdyby jste věděl jak skoncoval se svou motáckou sestrou!"
"Muriel!"zavolal Doge.
Chlad pronikající Harryho hrudí neměl nic společného s chlazeným šampaňským.
"Co jste tím myslela?" zeptal se Muriel."Kdo řekl, že jeho
sestra byla moták? Myslel jsem si, že byla nemocná?"
"Myslel si špatně, že Harry!"řekla teta Muriel, vypadajíc potěšeně
efektem , který způsobila.
"Rozhodně, jak jste mohl čekat,že byste o tom něco věděl!To všechno se
stalo před hodně lety, než jste vůbec myslel můj drahý, a pravda je, že my co
jsme byli naživu jsme neměli tušení co se vlastně dělo. To proto se nemůžu
dočkat až zjistím proč Skeeterovou neuzemnili! Brumbál držel svou sestru od
sebe dost dlouho!"
"Lživé!"chrčel Doge, " absolutně lživé!"
"Nikdy mi neřekl, že jeho sestra byla moták," pověděl Harry bez
rozmyslu, cítíc chlad v sobě.
"A proč by vám to mě proboha říkat?" křičela Muriel, kolísajíc se
trochu na židli, jak se pokoušela zaměřit Harryho.
"Důvod proč Albus nikdy nemluvil o Arianě," začal Elphias s hlasem
plným emocí, " je podle mě uplně jasný. Byl tak zničený její
smrtí..."
"Tak proč ji nikdo nikdy neviděl Elphiasi?"kvákala Muriel,"proč
polovina z nás nikdy nevěděla, že existuje, než vezli rakvi pryč z domu na její
pohřeb? Kde byl svatý Albus než byla Ariana zavřená v pivnici?Pryč ve skvělých
Bradavicích, a nevadilo mu co se dělo v jeho vlastním domě!"
"Co tím myslíte, že byla zavřená v pivnici?" zeptal se Harry.
"Co to je?"
Doge vypadal zoufalý. Teta Muriel se opět zachichotala a odpověděla Harrymu.
"Brumbálova matka byla strašná žena, jednoduše strašná. Narodila se
mudlům, i když jsem slyšela, že předstírá něco jiné..."
"Nikdy nepředstírala nic podobného! Kendra byla skvělá žena,"šeptal
Doge bídně, ale Muriel ho ignorovala.
"...pyšná a velmi panovačná, druh čarodějky pro kterou bylo utrpením když
se jí narodil moták..."
"Ariana nebyla moták!" chrčel Doge.
"Tak mi vysvětli proč se nikdy nedostala do Bradavic!"řekla teta
Muriel, otočila se zpět k Harrymu.
"V našich časech, byli motáci schováváni a mohlo to až přijít do extrémů,
že byli věznění, jako to malé děvče v domě a předstírali, že
neexistují..."
"Říkám vám, že to se nestalo!" řekl Doge, ale teta Muriel ho
převálcovala, stále adresujíc Harrymu.
"Motáci byli obyčejně posílaní do mudlovských škol a byli povzbuzováni,
aby se zařadili do mudlovské společnosti...podstatně milejší, než najít jim
místo v kouzelnickém světě, kde byli vždy jen druhořadí, ale Kendře Brumbálové
se ani nesnilo poslal její motáckou dceru do mudlovské školy..."
"Ariana byla choulostivá!" řekl zoufale Doge." Její zdraví bylo
vždy příliš ubohé, aby jí dovolilo.."
"...dovolilo opustit dům?" chichotala se Muriel." A přece nikdy
nebyla vzána u svatého Munga a žádný léčitel nebyl zavolaný aby ji
navštívil!"
"Skutečně Muriel, jak to můžete vědět..."
"Pro vaši informaci, Elaphiasi, můj bratranec Lancelot byl léčitelem
svatého Munga v toho času, a pověděl mojí rodině, že tam Ariana nikdy
nebyla.Nadevšechno podezíravý Lancelot!" Doge vypadal, že mu zanedlouho
vyhrknou slzy. Teta Muriel, která se zdála být velmi potěšena sama sebou vzala
další šampaňské. Ztrnulý Harry myslel na to jak ho Dursleyovi umlčovali,
zamykali a drželi mimo dosah, jen proto že byl kouzelník. Zažila Brumbálova
sestra to samé, jen opačně, uvězněná pro nedostatek magie? A dokázal ji Brumbál
ponechat svému osudu když odcházel rozvíjet svůj genialní talent do
Bradavic?"
"Teď, pokud Kendra neumřela první," začala Muriel znovu, " měla
bych říct, že byla ona kdo zabil Arianu..."
"Jak můžeš Muriel!" stonal Doge."Matka zabije vlastní dceru,
mysli než něco řekneš!"
"Když byla matka schopná uvázat dceru na celé roky, proč ne?"škubla
ramenem Muriel.
"Ale jak jsem pověděla, protože Kendra zemřela před Arianou, i když to
někomu není jasné..."
"Ano, Ariana snad mohla udělat zoufalý pokus proniknout na svobodu a zabít
Kendru v boji," pověděla teta Muriel zamyšleně." Mátl všem hlavu jako
vy, Elphiasi. Byli jste na Arianiném pohřbu, že..."
"Ano, byl jsem" pověděl Doge přes chvějící se ústa,"a víc
skličující událost si nemůžu pamatovat, Albus měl zlomené srdce..."
"Nejen srdce, nezlomil mu náhodou Aberfoth nos při pohřbu?"
Jestliže Doge vypadal děsivě předtím, nebylo to nic oproti tomu jak vypadal
teď.Muriel mu mohla působit bolest. Ona se však nahlas zachichotala a protáhla
další hlt šumivého vína, který ji kapal po bradě.
"Jak...?"krákal Doge.
"Moje matka byla Přítelkyně se starou Bathildou Bagshotovou," řekla
Muriel štastně.
"Bathilda to popsala celé mojí matce, když sem poslouchala za dveřmi. A
bitva u rakve. Jak Bathilda řekla, Aberforth Křičel, že to byla všechno
Albusova vina, že Ariana je mrtvá a potom ho udeřil do tváře. Podle Bathildy se
Albus Vůbec nebránil což je samo osobě dost divné.Albus mohl zničit Aberfortha
v souboji s obouma rukama zavazanýma za zády.
Muriel si dopřála ještě větší doušek šampaňského. Recitovat takové staré
báchorky ji těšilo stejně jako děsit Dogeho. Harry nevěděl co si má myslet, a
čemu má věřit. On chtěl poznat pravdu a předse všchno co Doge dělal, bylo , že
seděl a brblal, že Ariana byla nemocná.
Harry nemohl věřit, že by Brumbál nezasáhl při takové krutosti v jeho vlastním
domě, ale i přesto bylo na tom příběhu divné.
"A řeknu vám i něco jiného," řekla Muriel, trochu škytají, jak
vyprázdňovala číši.
"Myslím, že Bathilda prozradila to tajemství Ritě Holoubkové. Všechny ty
náznaky v Holobkové interview o důležitém prameni blízko Brumbála - nikdo neví
co všechno mohl být okolo té věci s Arianou!"
"Bathilda by nikdy nemluvila s Ritou Holoubkovou!" bručel Doge
"Bathilda Bagshotová?" zeptal se Harry. "Spisovatelka Dějin
Magie?"
Toto jméno bylo vytisknuté na jednom hřbetu z Harryho učebnic, i když ne na
jedné z těch kterým se věnoval pozorně.
"Ano", řekl Doge, chytajíc se Harryho otázky jako tonoucí
stébla."Nejvíc talentovaná kouzelnická historička a stará Albusova
přítelkyně"
"Jak sem slyšela tak už je uplně senilní," řekla Muriel radostně.
"Jestli to je pravda tak je ještě nechutnější, že se do ní Holoubková
pouští," řekl Doge, " a nic nemůže podpořit to co Bathilda mohla
říci!"
"Ach jsou i zaručené způsoby jak oživit paměť a já jsem si jistá, že je
Holoubková dobře zná", řekla teta Muriel," ale i když je Bathilda
úplně bláznivá, jsem si jistá, že má staré fotografie a možná i staré dopisy.
Ona znala Brumbála celé roky...Myslím, že výlet do Godrikova dolu by to mohl
dokázat."
Harry, který si právě upíjel z máslového ležáku, se začal dusit. Doge ho udeřil
do zad a upřel na Muriel planoucí oči. Když opět získal kontrolu nad hlasem,
zeptal se," Bathilda bydlela v Godrikově dole?" Ach ano, ona tam byla
téměř vždy! Brumbálovi se tam přestěhovali po Percivalovu zatknutí a ona byla
jejich sousedkou."
"Brumbálovi žili v Godrikově dole?"
"Ano Harry, to sem právě řekla," řekla teta Muriel.
Harry se cítil být prázdný. Nikdy za celých šest let mu Brumbál neřekl, že
blízcí jich obou žili a zemřeli v Godrikově dole. Proč?Byla Lily a James
pochování blízko Brumbálovy sestry a matky?Navštěvoval Brumbál jejich hroby a
procházel přitom možná okolo Potterových?A nikdy neřekl Harrymu...nikdy se
neobtěžoval říct mu...
Proč to bylo tak důležité nedokázal Harry vysvětlit dokonce ani sám sobě, Teď
mu připadalo rovnocené lži, nepovědět mu, že oba mají společné skutečnosti s
tímto místem. Díval se před sebe, takměř nevnímajíc co se děje okolo něho, a
ani si neuvědomil, že Hermiona se vynořila z davu a posadila se na židli vedle
něj.
"Jednoduše, už nemúžu tancovat dále," popadla dech a sundala si jednu
botu masírujíc si nohu."Ron si šel najít nějaký máslový ležák.Je to trochu
čudné. Právě sem viděla hádat se Viktora a Střelenčiného otce..." Při
pohledu na něj ji na chvíli selhal hlas.
"Harry jsi v pořádku?"
Harry nevěděl kde začít, ale ztratilo to smysl v mometě, když se něco stříbrné
sneslo nad parket. Elegantí a lesklý rys přistál uprostřed překvapených
tanečníků. Hlavy se k tomu otočili a ti co nejblíže tancovali, najednou
zastavili uprostřed tance. V ten moment se ústa patrona otevřely a mluvily
hlasem Kingsleyho Pastorka.
"Ministerstvo padlo. Brousek je mrtvý. Přicházejí..."
Zdroj: http://www.hp7deathlyhallows.blogspot.com
Komentáře
Přehled komentářů
Banda idiotů a blbů (až na vyjimky samozřejmnie) se koukam usadila pod každou kapitolou...des...chapete co znamena neoficiální překlad? Je jasný že ten text má chyby a neni uprawenej ale každej normální a aspon trochu inteligentní člowiek si domyslí jak je to myšleno ne? Ne? Ne? Asi ne no...když tak čtu ty sračky co taj lidi píšou...(mimochodem KIKI-taky dobrý no...nejdriv Lucce sic práwem ale stejne rika ze je kráwa a pak napishe takowou looserovskou sračku...Ale co, woni se tam ty chyby prostě udelaj z niceho nic a nic s tim nenadelash no...Tak aspon napish že to nedokažeš ale sorry ve světě kde jsou psaný tyhle písmena neni nic nemožnýho...)
achjo nekteří lidi iq bod mrazu
(lollda, 11. 12. 2007 19:51)pinice, atd.- větši kktinu sem neslišel ROFL
Harry Potter
(Dominika, 6. 12. 2007 15:13)Je to bezva knížka a film.Ale moc se mi nelíbila 5(jako film).
.....To snad neni mozny.....
(Mudr.Freedom, 18. 11. 2007 0:44)
jazis nektere komentare fakt musi psat uplni blbcove a kravy... ctu pottra pro to ze je to uzasej pribjeh a ne pro to abych si tady stezoval na kazdou kravinu.... ten kdo to prekladal tak to chtel co nejdriv prelozit takovim blbcum j(jako treba ja ) kteri si to z anglini nedokazou prelozit a sou pottra magori ktere nebavi cekat az to naky nakladatelstvi vyda ..... OMFG
Lucko si kráva!!!
(KIKI, 8. 11. 2007 16:02)
Lucko taky píšu povídky a kontroluju si to X5
Ale chyby jsou na počítači dost častý a nejdou opravit!!!! Když to opravíš, chyba se tam vytvoří sama!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
Celý překlad
(Blanka , 24. 10. 2007 16:03)škoda že je to tak špatný překlad se spoustou gramatických chyb.
pinice, atd.
(Sam, 14. 9. 2007 13:29)Nechci kritizovat jen...většina čechů netuší, co to třeba taková pivnice je, pokud se nepletu, je to sklep, že?
NIE jE to sanda
(Ricci-admin, 23. 8. 2007 10:08)
lUCKA, UZ MI LEZES NA NERVY!!!! vsetko kritizujes, vsetko ti vadi TAK SI TO PRELOZ SAMA, a je to spravne
Ty sa volas Lucia a hovoria ti Lucka
On sa vola William a hovoria mu Bill
O zdrobnelinach si sa asi v skole neucila, ze?
William???
(Lucka, 12. 8. 2007 13:25)
"Bereš si Ty, Williame Arthure Fleur Isabelle ... ?" To je sranda nebo co??? Williame! On tam nějaký William je
?
Boba jeho
(Ragnarac, 3. 1. 2008 18:17)